Rybniční zámeček v Lednici

Rybniční zámeček v LedniciJiž 200 let je na severním svahu břehu Prostředního rybníka v blízkosti obce Lednice nalevo od silnice do Valtic situována půvabná klasicistní jednopatrová stavba Rybničního zámečku. Jeho jižní průčelí je opatřeno předsunutým rizalitem s trojúhelníkovitým štítem vyzdobeným motivem harfy obklopené květinovými ornamenty. Místnosti prvního patra jsou vybaveny francouzskými okny, ze kterých je nádherný výhled do okolní krajiny, na Apollonův chrám (zámeček Apollo) i na protilehlý chrám Tří Grácií a Nový dvůr.

Pohled z oken zámečku na Prostřední rybník V jižní části prvního patra se nachází slavnostní sál, bohatě prosvětlený pěti okny. Ze středního francouzského okna na jižním průčelí lze vstoupit na balkon nesený předsunutým hlavním vchodem. V severní části prvního patra se dále nacházejí dva rohové salonky (společenský na východní straně a lovecký na západní straně). První patro je s přízemím zámku spojeno schodišťovou halou s točitým kamenným pískovcovým schodištěm, opatřeným kovaným zábradlím. Přirozené osvětlení schodiště poskytuje vysoké okno v severní stěně. V prvním patře schodiště vybíhá do podesty, z níž vedou troje dveře: střední do slavnostního sálu, bočními dveřmi se vstupuje do salonků. Místnosti prvního patra, prostor schodiště, haly i chodby v přízemí jsou vyzdobeny iluzivní malbou. Podlahy vstupní chodby, spojovacích chodeb v přízemí i podesty jsou opatřeny mramorovou dlažbou. Podlahy místností 1. patra jsou kryty parketami. V přízemí budovy se nacházejí dva komfortní apartmány tvořené rohovými pokoji s kuchyňskými kouty, koupelnami a předsíněmi, je zde též sociální zázemí pro ostatní prostory zámečku. V podzemí jsou klenuté sklepní prostory, přístupné schodištěm vedoucím ze schodišťové haly.

Rybniční zámeček dal postavit v letech 1814 -- 1816 kníže Jan I. Josef z Liechtensteinu, který proslul mimořádnou stavitelskou aktivitou. Zámeček je dílem známého vídeňského architekta Josefa Kornhäusela (*1782, †1860) a tvoří součást souboru reprezentativních tzv. Nádherných staveb (Prunkbauten) lednicko-valtického areálu, zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Budova sloužila původně jako obydlí hajného a jeho prostory šlechta příležitostně využívala při přípravách na lovy ptactva a ryb, později v přízemí zámečku bydlel knížecí zahradník.

Slavnostní sál Jídelna (klubovna) ve sklepních prostorách

Pozoruhodné je, že Rybniční zámeček slouží již od dvacátých let dvacátého století až do současnosti takřka nepřetržitě potřebám vysokého školství.

Zřízení nových českých vysokých škol v letech 1918-1919 a založení brněnské Biologické společnosti v Brně umožnily uskutečnit dlouhodobý záměr prof. Emila Bayera, ředitele zoologického ústavu Vysoké školy zemědělské v Brně, zřídit na Moravě biologickou výzkumnou stanici. Zamýšlenému projektu vyšel vstříc majitel lednicko-břeclavsko-valtického panství Jan II. z Liechtensteinu, který pronajal prof. Bayerovi Rybniční zámeček a část jeho inventáře. Zároveň dal souhlas k přírodovědeckému výzkumu lednicko-valtických rybníků, jakož i tamní mimořádně cenné fauny a flóry.

Po ukončení činnosti biologické výzkumné stanice předala v roce 1971 katedra rybářství a hydrobiologie Rybniční zámeček do užívání a správy Lesnické fakultě VŠZ v Brně. Lesnická fakulta vybudovala v Rybničním zámečku ornitologickou expozici. Expozice ptactva byla v prostorách Rybničního zámečku instalována tři desítky let a byla zrušena po roce 2001.

Rybniční zámeček je v současnosti ve vlastnictví Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a od roku 2002 je v přímé správě jejího rektorátu. V letech 2002 -- 2008 zde péčí univerzity v součinnosti s Národním památkovým ústavem proběhly rekonstrukční a restaurátorské práce na exteriérech i interiérech objektu.

Společenský salonek Lovecký salonek

Apartmán Koupelna

Reprezentační prostory zámečku byly vybaveny stylovým mobiliářem, v přízemí byly obnoveny dva komfortní apartmány, z nichž východní je zařízen ve stylu Ludvíka XVI., a sklepení je vybaveno pro využití jako klubovna či jídelna. Reprezentační i obytné prostory Rybničního zámečku lze celoročně využít ke konání nejrůznějších pracovních, společenských a kulturních akcí (porady, semináře, akce k životním a jiným jubileím, výstavy, koncerty, apod.). Oblíbeným se zámeček stal pro pořádání svatebních obřadů. Zámeček je pravidelně dvakrát ročně zpřístupňován veřejnosti u příležitosti velikonočních a vánočních svátků, zájemci si na vyžádání u správce zámku mohou zajistit i individuální komentované prohlídky během celého roku. Zejména v letní sezóně je hojně navštěvován turisty a cykloturisty. Od dubna 2011 je zařazen mezi turistická známková místa a má přidělenu turistickou známku č. 428.

Turistická známka

Max. kapacita loveckého salonku činí 10 osob, společenského salonku 6 osob, slavnostního sálu dle prostorového uspořádání ca 35 osob, sklepního klubu ca 30 osob. Vzhledem k omezeným prostorovým kapacitám zámečku a v zájmu ochrany tohoto památkově chráněného objektu nelze připustit navýšení počtu osob nad uvedené limity. Dále nelze z důvodu omezené únosnosti stropu provozovat tanec v prostorách 2. NP. Při konání akcí je nutno respektovat pokyny správce zámečku. Apartmány v přízemí zámečku mohou být využity k pracovnímu i rekreačnímu ubytování, a to až do celkového počtu 7 osob.

Zajímavostí je, že v půdních prostorách zámečku již několik desetiletí přebývá početná kolonie chráněného netopýra brvitého. V létě roku 2013 byl odhadnut její aktuální počet na 700 jedinců.

Nástěnný obraz nad vstupními dveřmi slavnostního sálu Centrální část stropu slavnostního sálu

Východní apartmán ve stylu Ludvíka XVI.


V současné době je Rybniční zámeček v přímé správě účelového oddělení rektorátu MENDELU v Brně. Pravidla využívání Rybničního zámečku v Lednici pro pracovní, společenské, rekreační i další účely jsou včetně úplného znění ceníku vymezena Rozhodnutím rektora č. 24/2014.